Zmínka ve zprávách mi připomněla onu událost, která se asi zařadí k tomu nejhoršímu, co si lidé dokážou navzájem udělat.
Dnešek připadá na výročí náletu na Drážďany.
Asi nejvýmluvněji vypovídají vzpomínky svědků a pamětníků. A já si pamatuji, jak vzpomínal jeden náš rodinný přítel. Byl rodák z Drážďan a za náletu mu byly asi čtyři roky, byl tedy mladší, nežli dnes moje dcerka. Přesto si pamatuje jako včera na tu hrůzu, když seděli dlouhé hodiny s rodiči v krytu a poslouchali dunění pum.
Co o tom vím?
Většina informací je ze zdroje Jedna paní povídala. Drážďany byly údajně dlouho bombardování ušetřeny. Byly prý totiž dobrý potenciální cíl pro jadernou bombu, kterou už intenzivně Spojené státy vyvíjely. Ale když už se zdálo, že k výrobě jaderné pumy do konce války v Evropě asi nedojde, bylo rozhodnuto o náletu jako demonstraci síly.
Nálet trval přes 8 hodin, v několika vlnách – (bylo to porušení pravidel, obvykle byly mezi leteckými útoky přestávky, kdy mohli civilisté vydechnout a aspoň spočítat a pohřbít mrtvé), bylo zcela neeticky použito velké množství zápalných pum, takže lidé, kteří by jinak v krytech asi přežili, byli požáry v podzemí usmaženi zaživa. Jeden z pilotů bombardérů, jinak nenávidějícící nepřítele, se prý vyjádřil: „Poprvé dnes mi bylo opravdu líto těch lidí dole.“ Ohně prý zářily desítky kilometrů daleko a prý se tenkrát okna třásla i v Praze.
Zajímavé je, že k onomu zamýšlenému psychologickému efektu nedošlo. Ani bombardování Londýna a Coventry nezlomilo vaz britskému odhodlání bránit svou zemi. Dokonce při připravovaném odvetném bombardování německých město to byli právě postižení obyvatelé, kdo nesouhlasil a protestoval proti náletům na Německo a oplácení zla zlem.
Odkazy:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-66-let-od-naletu-na-drazdany-a-prahu-fkw-/p_zahranici.asp?c=A110203_163715_p_zahranici_wag
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bombardov%C3%A1n%C3%AD_Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fan
Nálet na Drážďany byl odvetou právě za bombardování Coventry.
Žádná válka není férová a trpí jí vždy nejvíce civilisté :-(
Pokud vím, Spojenci uskutečnili nálet na Drážďany po dohodě se Stalinem, neboť se ruští stratégové domnívali, že toto město by mohlo sloužit jako armádní shromaždiště pro vojska vysílaná na přibližující se východní frontu. Za odvetu za řádění Luftwaffe byly pokládány spojenecké nálety jako celek už od prvního náletu na Berlín v srpnu 1940. Tato odveta však začala dosahovat monstrózních rozměrů pod velením fanatického "bombarďáka", maršála Arthura Harrise přezdívaného Řezník (ten se proslavil výrokem, že všechna německá města nestojí za jedinou kost britského vojáka) od února 1942 (zajímavé je, že direktiva k plošnému bombardování německých měst byla vydána právě 14. 2. 1942, na den přesně 3 roky před Drážďanami).
Efekt "ohnivé bouře" (slití izolovaných ohňů do jakéhosi tornáda, které rozpálí okolí skoro na 1000 stupňů Celsia a odčerpá kyslík z ulic) se objevil už při náletu na Hamburk (operace Gomora 1943). Drážďany dlouho nebyly bombardovány, protože se v nich nenacházel žádný vojensky významný průmysl, což obyvatele ukolébalo, a to bylo jednou z příčin tak vysokých ztrát. Podle svědectví Čecha, který při náletu utekl z rozbombardované věznice (do Drážďan vozili mnoho odsouzených Čechů na popravu) a zamíchal se do davu zoufalců u Labe, Hitlerovi "nikdo neděkoval", protože i Němcům už začínalo svítat, kdo nese primární zodpovědnost za jejich osud.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.