Ohlédnutí Pražská defenestrace 23.5.1618

Přiznám se, že mě dějiny třicetileté války zajímaly a fascinovaly. Snad proto, že mohou hodně říci o dnešku, to ale jakákoliv doba v historii. 

Z (komunistické)  školy si to pamatuju, jak zlí katolíci chtěli ovládnout hodné pokrokové protestanty, spravedlivý hněv lidu vyvrhl vyvrhele z oken hradu a krvavý Ferdinand II nechal vůdce zmasakrovat. No, jak jsem se později dověděl, tak tohle je pravda asi na úrovni radia Jerevan. 

Jen ve zkratce: 

• (Někteří) zástupci stavů použili spíše majetkový než náboženský spor k eskalaci napětí. Je fakt, že královští místodržící taky nejednali diplomaticky. Každopádně řádně jmenované úředníky vyházet z okna byl teroristický akt, pokus o vraždu a trestný čin podle tehdejšího i dnešního práva stejně jako obecných principů slušnosti. 
• Ferdinand II Štýrský byl český král na základě nástupnictví po příbuzné linii (král a císař Matyáš zemřel bez dědice). Ferdinand byl řádně korunován, legitimní král a byla mu stavy složena přísaha věrnosti. Stavy tuto přísahu vypověděly a tím se dopustily velezrady. Následovně začaly zbrojit, chystat útočnou válku proti Vídni a hledaly spojence v cizině. Tím se dopustily agrese. V průběhu roku 1619 vedly útočnou kampaň, ohrožující Vídeň. 
• Přitom páchali řadu hospodářských deliktů a zpronevěr. 
• Po zpackaném tažení a po bitvě na Bílé hoře však vůdcové bez dalšího boje kapitulovali, řada z nich převlékla kabáty a zkoušela s bývalými nepřáteli kolaborovat. Jsou zachovány ostudné poníženecké listy císaři z té doby. Některým nejaktivnějším to však krk nezachránilo. Ale - divíte se? Za velezradu a válečné zločiny by skončili před soudem v každé době. 
• Přitom císař Ferdinand byl člověk mírný, velmi bohabojný a rozhodně ne mstivý. On válku nechtěl, byl do ní zatažen a v podstatě se ze začátku jen bránil, chtěl jednat a se svými - vlastně vzbouřenými poddanými - se nějak domluvit. Po porážce povstání chtěl prý všechny vůdce velkoryse omilostnit. (To mu ale rozmluvili jeho katoličtí zpovědníci - za milost pro tuto vysoce ohavnou rebelii mu prý hrozila ztráta duše). 
• Následující krutá třicetiletá válka, kdy se počet obyvatel střední Evropy snížil na polovinu, možná až na čtvrtinu, a kdy se prý hospodářství dostalo na předválečnou úroveň až za více než sto let, nebyla religiozním konfliktem, ale jen špinavou válkou o obvyklé hodnoty - o peníze, zdroje a moc, a v podstatě celkem výhodný byznys pro dobrodruhy jako třeba Valdštejna. 
• Ne, dnes už nejsem romanticky hrdý na české stavy. Z hlediska mravního principu byl v právu císař.