Chvála dobrovolným hasičům

Potkávám se s nimi někdy u zásahů. Nehody, když je třeba vyrazit dveře, když bylo třeba odnést raněného nemocného (zvláště pokud vážil 180 kg a byl vë 4. patře bez výtahu na uzounkém schodiští - s tím vším jsem se už na záchrance setkal).

Černé uniformy, bílé helmy. Myslel jsem, že jsou profesionálové, jako my, nebo jako třeba policisté. Občas zmatení - pamatuji, jak jsem jednou šplhal do kamionu, a od těch profesionálů čekal radu nebo pomoc, ale oni stáli kolem a hleděli snad zmateněji, než jsem sám. 

V kurzu jsme byli na exkurzi na jejich stanici, kde nám ukazovali, jak se rozstříhavají auta a likvidují airbagy. 

Minulý týden jsem se vracel zásahovým autem, když řidič - mladý kluk tak kolem 25, na chvíli odbočil. Řekl, že vedlejší ulici téhle jakési vesnice zapadly stromy a musí je přijít pořezat. Jsem se zeptal, proč to dělá, a nenechá to na hasiče, ti jsou za to placení. Na to přišla ta překvapující odpověď: Já sám jsem hasič, a placení nejsme. 

Tak jsem se dověděl, že zajištění celého regionu je na dobrovolných hasičích. Profesionály tu prý nemají, ti jsou jen ve velkých městech. Takže všichni, které jsem za tu dobu potkal, to dělali při práci, bez nároků na odměnu (odškodné ve výši 6 euro za zásah je snad méně, než almužna). Při zaměstnání mívají pohotovostní pager, když zapípá, utíkají se převléci do té černé uniformy a vyjedou. Výcvik a školení jen ve volném čase.  Je jich prý v kraji dost, ale přece chybí. 

Měl jsem smíšené pocity. Trochu to kontrastovalo s tím, co jsem slyšel v hasičském muzeu v Ostravě. Tam je v pohotovsti asi 300 profesionálů, kteří se tím živí a prý jsou jakž takž slušně placeni. Na jedno místo je až 300 zájemců. 

Když jsem se toho mladého kolegy řidiče - záchranáře zeptal, jací lidi tohle dělají - prý všichni. Zdravotníci, dělníci, místní rolníci, snad prý jeden zubař... ASý jsem se zastyděl, že u nich nejsem taky. Taky dělám jako vedlejšák na záchrance, ale jsem za to placený a to i na místní poměry velmi slušně. Skoro abych tu práci taky dělal zdarma nebo se svého výdělku vzdal. 

Napadlo mě to ono: Hoden je dělník mzdy své. 

Je pravda, že jako placený profesionál na záchrance odpovídám za kvalitu toho, co dělám, a při selhání bych byl právem volán k odpovědnosti. Mohou být voláni k odpovědnosti dobrovolníci, i když taky mají odpovědnost za velké hodnoty, a jejich chybná rozhodnutí stojí životy a majetek? 

Od té doby hasiče zdravím zdaleka a s poklonou, když je spatřím. Jen mám divný pocit, když vím, že moje bezpečnost před katastrofama je zajištěna jen neplacenými dobrovolníky a ne profesionály.