Dřysty jedneho kolika, ktery uvěřyl v Pana Ježíše.

Jdeš za tatínkem?

1. 5. 2011 12:06
Rubrika: Zážitky

Včera jsme se na Walpurgině noci zdrželi, a navíc jsme v rozlehlém parku zabloudili a vylezli proto na opačném konci města.

Do postelí jsme proto zalezli až po půlnoci, a nebylo divu, že se rodině nechtělo vstávat. Já se ale budím stejně se svítáním, ať už jsem vyspaný nebo ne, takže jsem vstal před osmou. A chystal se po dlouhé době na nedělní ranní mši.

Moje dcerka se vybatolila z postele krátce po mně a když mne viděla už oblečeného, zeptala se:

- Táto, kam jdeš? Jdeš zase do práci?

- Ne, Markétko, já jdu na mši.Za chvilku přijdu za tebou a půjdeme někam ven.

- Kam?  - zjevně ten pojem slyšela poprvé v životě.

- No do kostela. Navštívit Pána Boha?

- A proč?

- No, protože se to dělá. Hodí se to. V neděli se má chodit k Pánu Bohu.

- A to je tvůj tatínek?

Tak tahle otázka šestileté holčičky mne fakt zarazila a přiměla k zamyšlení.

- Vlastně ano. A tvůj vlastně taky.

Ale dál nezkoumala. Zaujala ji zase její nová panenka, na kterou na chvilku zapomněla a začala se s ní zase mazlit.

No, chtěl bych jí vzít s sebou. Ale pořád vidím, jak se malé děti v kostele nudí a vrtí. A vezmu ji s sebou, až sama bude se mnou chtít jít.

Zobrazeno 3568×

Komentáře

Pavel Husák (yetti)

Andy:
ano, šedá zóna, mlčící masa, lhostejnost = to je strašná věc.

znova2010

AndyMocuba:
Nejde o to každému režimu, nejen tomu minulému?

Držet hubu a krok.

Každý režim je postaven na poslušnosti. Pilátův, Husákův, Nečasův.

Vybočení je vždy spojeno s riziky. Dnes třeba ne tak velkými, proto je dneska jednodušší hrát si na hrdinu.

Mimochodem, kolik Vám bylo v roce 1989? Pokud dobře počítám, tak asi deset. V deseti letech ještě děti dělají spíš to, co si přejí rodiče. Takže od desetiletého kritika to beru s rezervou, o to větší úctu mám k vašim rodičům, kteří vás poslali na místo pionýra do křesťanské družiny.
Byli hrdinové?
Nebo byli nezodpovědní, protože ohrožovali vaši budoucnost a vystavovali vás oné šikaně od soudružek - to by asi řekl můj děda a mnozí další?

Prostě jste měl dobrou výchovu a možná nakonec kliku.

Já si na hrdinu nehraju.

Když jsem byl malý harant, líbil se mi 1. máj. Když jsem byl starší, bral jsem průvody jako nutné zlo, ale nenašel jsem dost odvahy to bojkotovat.

Když přišel 17. listopad, moje babička mne tvrdě odsoudila za to, že jsem se přidal ke stávkujícím studentům a namísto přednášek maloval a lepil plakáty (ona to měla babička za zlé studentům do konce života, ale to je zase její nastavení). Nebudu ze sebe dělat disidenta, nebyl jsem jim a bylo by to laciné.

(Stejně jako je laciné poukazovat třeba na papežovo členství v HJ.)


Mimochodem, tohle dilema řeším dodnes. Vybočil jsem z davu dosti značně, tedy aspoň z davu své rodiny. A když spočítám zisky a ztráty, nejsem si jist, zda to stojí za to.


Zobrazit 21 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz